Úvod do almanachu
Vydáno dne 09. 07. 2009 (3686 x přečteno)Milí hasiči a hasičky,
při příležitosti vydání almanachu Vám chceme alespoň částečně přiblížit činnost okresního sdružení hasičů (OSH) Klatovy a jednotlivých sborů Dobrovolných hasičů. Pro budoucnost ukázat a připomenout historii i současnost OSH Klatovy.
Stočtyřicetpět let v životě každé organizace jistě mnoho znamená, zvláště jdeli o takovou jakou je sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska.
Toto dlouhé trvání organizace svědčí o vysoce ušlechtilé myšlence zakladatelů tehdejšího spolku, chránit majetek svůj a svých sousedů před přírodními živly, požáry a povodněmi za cenu nasazení vlastního zdraví a životů.
Dobrovolní hasiči mají svůj zásadní a nepopiratelný vliv na historii českého národa. Myšlenka českého hasičstva se postupně vyvíjela od počátku národního obrození, za vlády Marie Terezie. V této době byl český národ pod silným německým vlivem. Přesto již v těchto dobách se objevují první snahy o organizaci hasičských sborů.
Při této příležitosti se musíme zamyslet a sklonit se s úctou nad prací všech našich předchůdců a vzpomenout jejich zásluh, které mají na rozvoji, dnešní úrovni i autoritě hasičů.
Hasič - je to slovo, které leckdy neujde ostnu posměšku, ale stačí prožít jeden požár s celou jeho plamennou hrůzou, zmatkem a nebezpečím, abys se sklonil před lidmi, kteří přišli na pomoc bližnímu, nasazujíc své zdraví i život. Za tuto nezištnou a obětavou práci hasič nečeká a ani by se nedočkal vděku.
Hluboce si vážíme a ctíme obětavost funkcionářů a všech členů dobrovolných hasičů při plnění úkolů minulých i současných a pro další období si přejeme dosažení dobrých výsledků OSH Klatovy.
Jistě mnohým z nás se vybaví postavy funkcionářů okresu a sborů dobrovolných hasičů, kteří se na rozvoji a celkové práci podíleli a již nejsou mezi námi.
Vznik českých hasičů se traduje od roku 1864 založením prvního hasičského sboru ve Velvarech.
Po příkladu velvarských vznikaly další hasičské sbory. Podle evidence byly jako první hasičské sbory založeny v roce 1874 Klatovy a Sušice, v roce 1875 pak sbory v Plánici, Janovicích, Strážově, v roce 1978 v Horažďovicích a pak následovaly další.
Mezi prvními průkopníky a propagátory hasičské myšlenky v českých zemích se zařadil Karel Kron z Velvar, Matěj Mayer ze Zářečí, dnešních Horažďovic, JUDr. Jan Fígar z Chrudimi, rodák z naší Plánice a další. Vzhledem k roztříštěnosti činnosti hasičských sborů byl svolán první zemských sjezd českého a německého hasičstva, který se konal 13.-14. srpna 1876 v Praze. Na sjezdu nedošlo k jednotnému názoru, zemská jednota nezahájila svoji činnost a došlo k odtržení německého hasičstva od českého. Ve SDH vládl český duch, vlastenectví a sílilo hnutí proti útlaku.
Od roku 1894 se používá pro členy hasičských sborů stejnokroj.
II. sjezd českého hasičstva se konal v roce 1895, kterého se zúčastnily sbory Čech, Moravy a Slezska. Po tomto sjezdu nastává období věnované odbornému růstu hasičů, a tím i snížení úmrtí a úrazů při zásazích.
Významným rokem je rok 1899, kdy c.k. Ministerstvo vnitra schvaluje svým výnosem zřízení pojišťovacího spolku vedeného pod názvem „Hasičská vzájemná pojišťovna proti škodám ohně“ se sídlem v Brně.
Období 1. světové války se nesmazatelně podepsalo nejen na činnosti sboru Dobrovolných hasičů, ale hlavně na sníženém počtu těchto sborů.
Po skončení 1. světové války nabraly události rychlý spád, a proto se dne 21. prosince 1919 koná ustavující schůze Svazu dobrovolného hasičstva československého v Brně. Vzniklo tak pět zemských jednot – Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus, která v té době ještě patřila do nově vzniklého československého státu.
V rámci pěti zemských jednot byly zřízeny župy a v jednotlivých obcích sbory dobrovolných hasičů.
Dalším mezníkem dobrovolného hasičstva bylo položení základního kamene ke stavbě Hasičského domu v Praze – Vinohradech. Stalo se tak 28. září 1926.
A potom přichází těžké období národa českého. V roce 1939 jsou zrušeny dosud platné předpisy na úseku požární ochrany, vznikají okresní hasičské jednoty. Nejvyšším hasičským orgánem v protektorátním režimu se dne 15. května 1939 stává Svaz českého hasičstva v Čechách a na Moravě se sídlem v Praze.
V době okupace bylo v českých zemích uvězněno 2088 hasičů, z nich bylo 1042 okupanty buď umučeno, nebo popraveno. Ve 2. světové válce byli pronásledováni a uvězněni také hasiči z našeho okresu, např. z Plánice Matěj Kubale, Alois Lippert, Karel Černík, Josef Baštař a Jaroslav Plánička, z Horažďovic Karel Polanka, Václav Tůma, Josef Šroub, Václav Mareš a František Malík a podobné to bylo na sušicku dlouhodobým vězněném za zapojení do odbojové činnosti potrestáním: Karel Fuchs, Jan Kopelent, Jindřich Polauf, Ferdinant Prantl…. .
V květnu 1945 zemřel okresní velitel hasičů pan Šimice, který se vrátil z terezínského vězení s podlomeným zdravím. Den před vstupem rudé armády do terezínské pevnosti zemřel také bývalý krajský velitel pan Šperl. A tak bychom mohli pokračovat ve výčtu obětí a činnosti ještě dlouho.
V pohnutých květnových dnech roku 1945 se převážná většina dobrovolných hasičských sborů podílí na likvidaci četných požárů i na přímých bojích s okupanty. Dne 21. října 1945 se po hasičských valných hromadách ustavuje Svaz československého hasičstva. A mnozí hasiči se stěhují do pohraničí, kde zakládají nové hasičského sbory. Rok 1949 přinesl zásadní změny do organizace hasičských sborů novým státoprávním uspořádáním okresů a krajů. Vznikají hasičského sbory, okresní a krajské hasičské jednoty. V roce 1950 svěřuje stát úkoly požární ochrany do působnosti národních výborů.
V roce 1953 je Svaz československého hasičstva přejmenován na Československý svaz požární ochrany. I.sjezd ČSPO se konal ve dnech 28. - 29. září 1956.
Reorganizace státní správy slučování krajů a okresů k 1. červenci roku 1960 postihla i hasiče. A tak vznikl náš okres Klatovy, který se sloučil s okresem Horažďovice, Sušice a částí okresu Přeštice. Ve dnech 26. - 28. září 1960 se v Praze koná II. sjezd ČSPO, kde svaz obdržel za svoji záslužnou činnost Řád republiky.
III. sjezd se konal u příležitosti založení prvního dobrovolného hasičského sboru ve dnech 6.- 8. června 1964.
11. listopadu 1968 se v Praze koná konference, na které je schválena reorganizace ČSPO, vycházející z federálního uspořádání státu. Ihned poté 12. listopadu proběhl I. ustavující sjezd Českého svazu požární ochrany a přijal nové stanovy.
II. národní sjezd se koná 8. - 9. prosince 1972.
Rok 1973 byl pro hasičskou obec významný uskutečněním sedmého mezinárodního sympozia a mezinárodní soutěže požárních družstev CTIF v Brně.
Jednání III. národního sjezdu SPO ČSR se konalo v Mladé Boleslavi 12. - 13. května 1978. A tak běží čas….
90. léta přinesla zásadní změny v historii dobrovolného hasičstva. Na zasedání ÚV SPO ČSR dne 2. června 1990 v Jesenici u Prahy byla přejmenována hasičská organizace. Základní organizace SPO se změnily ve Sbory dobrovolných hasičů a SPO jako takový na Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. V tomto pro hasiče pohnutém roce se 1.- 2. prosince schází mimořádný sjezd SH ČMS v Karviné, aby potvrdil závěry jesenického sjezdu. Byly schváleny nové stanovy, nový znak sdružení a nové vedení SH ČMS.
25. listopadu 1991 se uskutečnila ustavující valná hromada Hasičské vzájemné pojišťovny, kterou tak bylo navázáno na hasičské tradice.
Dne 31. prosince 1992 ukončil svoji činnost celostátní výbor SPO ČSFR.
Jednání II. řádného sjezdu SH ČMS se konalo ve dnech 1. - 2. července 2000 ve Žďáru nad Sázavou. Jednání III. řádného sjezdu SH ČMS se konalo 2. - 3. července 2005 u nás v Klatovech za účasti delegace mezinárodního výboru CTIF vedené prezidentem CTIF panem Waltrem Etherem.
Posláním všech hasičů je ochrana životů a majetku spoluobčanů. Aby však mohli úspěšně zvládnout požáry, živelné pohromy a vzniklé havárie, musejí mít dostatečné morální předpoklady, organizační schopnosti a odborné znalosti, které získávají neustálým výcvikem, účastí na soutěžích a různých školeních.
Docílené výsledky nás zavazují k tomu, že budeme i nadále ze všech svých sil pokračovat v práci k dalšímu zvelebení naší okresní i celostátní organizace.
Zdroj: OSH Klatovy, Václav Hulec